
"Promiň,nemám čas"....."Mám moc práce do školy,promiň"... a co mě je sakra do toho??
14. dubna 2009 v 21:52 | Hime-chan ^___^
Komentáře
Když už sme u toho, s mnoha věcmi souhlasím s Narumi! Nechci se vymlouvat, že jsem tu včera nebyla /i když je to pravda/ víš moc dobře, že i když mi to na den nevyjde, že se vždycky vracím k poslednímu okomentovanému článku! Já nechápu proč vám všem záleží na těch pitomých koemntářích, jasně je to hezký když vidíš nějaký zájem, ale to přece není nejdůležitější né? Když tě baví přidávání článku, prostě blogaření tak je to k nezaplacení! Můj blog taky nemá bůh ví jakou návštěvnost jenže já bych skončit kvůli lidem, který sem poznala a sou mi blízky skončit nemohla, já bych nebyla schopná jim to udělat i když na ně mám kontakty! Doufám že si to rozmyslíš, ptže je mi to líto, ae jestli ne tak si pořád člověk kterýho mám strašně ráda...zatím sbohem!
V mnoha veciach súhlasím s Narumi a Shinny
Vedela som že to raz príde, každý raz s blogom sekne. Tiež som o tom uvažovala... ale potom som si to rozmyslela, lebo som spoznala veľa super ludí a teraz ich nechcem straťiť, tak ak ti na nás aspoň trochu záleží tak nad tým pouvažuj... viem že ti tu moc nechodím a nepíšem komenty, ale presne ako hovoríš čas je drahý a ja ho moc nemám...tiež nemám moc návšev a nes*riem sa s tým je mi to jedno...:|
Tak si tento blog nechaj ako spomienku na tie staré dobré (podla teba) časy :)
Včera si mi poslala dvě esemesky. První jsem si přečetla a odpověděla na ni, ale pak už jsem jenom uviděla, jak přišla ta druhá a ukázalo se mi: zpráva nelze otevřít. A to bylo to poslední, co mi mobil ukázal na obrazovce. Pak odešel v "pokoji". Praštila jsem jim totiž o zem, jak se nechtěl zapnout a na nic nereagoval a objevila se jen bílá obrazovka. A stále ne a ne se zapnout. Totálně vyřízenej. Prosím, byla bys tak hodná a napsala bys mi třeba na shs-projekt do komentů, co tam bylo? (Myslím v té druhé sms, jak si mi odpovídala na to velikonoční překvapení.) No a to je o jeden kontakt a možnost méňe s tebou komunikovat. Na nový mobil si MOŽNÁ vydělám koncem léta. Do té doby ti nemohu psát smsky, a dokonce ani volat (!). I přes to, že občas nemáme o čem mluvit nebo melu a nepustím tě ke slovu, jsou to chvíle, které bych prostě za nic nevymněnila. Strašně se těším až se o prázkách, možná, sejdeme v Praze. Do té doby sice nebudu mít mobil, ale nějak to vyřešíme. A teď jsem se po přečtení článku dozvěděla, že bude asi o další možnost spolu komunikovat méňe. To znamená, že zbývá pouze ICQ a dopisky. Nevím, jak tohle vyřešíme! Pevně věřím, že za ten měsíc, stejně jako mě, si na blog vzpomeneš a založíš si buď nový nebo se vrátíš. Nikdo s blogem nevydrží dlouho a pak ho to prostě jednou omrzí! Podívej se na mě kolik jsem měla blogů :
terinna-hsm
temari-kill-wa
temarikillwa
sui-nami
yaoi-planet
omamori
shs-projekt
A spoustu dalších. Prostě mě to blogování baví, ale- ano, přesně tak jako ty, ocitám se v té koloně, tak doufám, že můžu nasednout do tvého bouráku a pomocí GPS na mém novém mobilu z té kolony společně odjedeme. :) Až budeš v těch lázních, tak se nesetkáme na ICQ (jakože v to nevěřím, když tam bývám tak málo) natož na blogu. Tak mi musíš poslat adresu těch lázní, abych ti tam mohla psát jeden dopis za druhým. (I když jsou to většinou samý bláboly) To je strašný! Mluvím tady o sobě nebo o tom , co se mi stalo, místo toho, abych ti vtloukala do hlavy, že kolik máš komentářů a tak, že na tom nesejde! Není to prostě fuk??? Hlavně, že ti sem chodí tvý blízcí lidi, (Pokud tedy nás, jako Shin, Naru, Sui,... lze považovat. Ale, myslím, že ano. Protože ony tě považují!) Každého to prostě jednou popadne a má chuť za tím udělat tlustou čáru. Ale, radím ti, dělěj ji jenom tužkou, abys ji pak mohla vygumovat. Myslím, že si to tak ale udělala. :) Rozhodně ho nemaž. Nech ho tu aspoň, jak říkám o blozích, na které se už nic moc nepřidává, hnít.
Hmmm, co na to říct? Taky už jsem měla pocit, že s tím vším třísknu, nikdo ke mě nechodil, ale jde jen o to, najít ty správný 'věrný lidi' :) já je našla a kašlu na to, že ke mě nechodí každej den, ale nechávaj komenty... ^^ I já tam keždej den nejsem a přece nevadí, když tu takhle blog necháš a když budeš mít náladu, tak sem něco hodíš... Jak si myslíš, že to dělá moje kamarádka, vždyť už skoro dva měsíce nic nepřidala :D No, je dobrý znát tvůj názor :) Tak až budeš chctít, tak se ozvi, ňák nevim :D
dža ne ;)
Yuu.Možná si myslíš, že když sem na tvůj blog jednoho bouřlivého dne přestala psát komentáře, že mě na tobě a tvém blogu nezálěží. Pravda je opak. Tohle mě mrzí víc než kohokoli jiného. Proč? Byla jsem s tebou když byl založen blog vseonarutakovi! Byla jsem s tebou když probíhaly změny a ze začátku jsme přečkaly tu hnusnou dobu, kdy jsi neměla na blogu komentáře. Byla jsem tu s tebou když se ti vseonarutakovi smazal a když si začínala nový...etc.! Yuu, no a co že máš malou návštěvnost! Já jí taky zprvu měla malou, ale nechtěla jsem svůj blog ztratit kvůli lidem jako ty! kvůli mým kamarádům! Možná mi nevěříš, ale když tohle píšu, tečou mi slzy...Yuu, prosím, jen proto že mám školu a že doháním matiku, která mi poslední dobou klesla na známky 4, 3 a dokonce 5, mě neignoruj na ICQ, bude to totiž asi to jediné, co mi po tobě zbyde jestli tenhle blog nakonec stejně zrušíš...














Napsala bych ti SMS, ale nejde mi mobil. A nejsem si stoprocentně jistá, jestli si tenhle komentář vůbec PŘEČTEŠ ! Jo, jsem naštvaná, i víc než to - neříkám, že mi to není líto, ale co napalt, když člověk nesnáší pokrytce - co všechny ty řeci - ne, nekonči, tvůj blog je pro mě hrozně důležitý! Ale prosímtě, nezáleží na komentářích, hlavní je, že tě blog baví! To byly jako jenom řeči ? Him (pokud ti tak ještě můžu říkat), nečekej ode mě, že sem budu psát nějaký: "Vrať seeeeee T^T!" protože to neudělám. Jasně že bych byla moc ráda, a je mi hrozn ě líto, že jsi se tak vzdala - ale nebudu nikomu do ničeho šahat, beztak už sem posrala dost věcí. Udělej, jak uznáš za vhodné. Ještě mě malinko mrzí, že tu ani nebudeš na mí narozky, ale to je vedlejší, o tom není řeč. Podle mě to cenu má. Já taky nechci milionovou návštěvnost. Ale od zruení blogu mě dělí toto - prostě bych vás nemohla opustit. Ty ale asi ano. Nechápeš vůbec, jaký to má dopad konkrétně na mě, ty si vůbec nedokážeš ani v nejvštších fantaziích představit, co to je. Jasně, může ti to být všecko jedno. Tak teda sbohem