Ano,toto je konečně 6 kapitola.Je to trochu prudká změna Akiho chování a Haruova postoje vůči Akimu.Vlastně můžu s hrdostí prohlásit,že plánuju tento příběh dostatečně zamotat *nahodí nevinný úsměv*.Už jen při nadpisu tohoto dílku můžete zjistit,že jsme se snažila být co nejkreativnější.I kdžy to není nic úžasného,název se mi povedl *úsměv* .
a omloouvám se,že jsem nejdřív dala 7.díl!!Uplně se mi to popletlo ^^"
Kapitola 6
1832-Nic je přeci jen něco,a přez to....
Aki vstal ze země a srovnal své lože.Haru se na něj mlčky díval a nic nedělal.Ještě stále ho vše bolelo,a ani za nic na světě si nemohl vzpoměnout,proč.
"Aki-san?"Aki přerušil svou činnost a krátce vzhlédl k hnědovlasému chlapci."Co se včera stalo?Nepamatuju si na nic,a přeci jen na něco ano,a přez to...."Nevěděl jak dokončit větu."Aiko tu za chvíli bude se snídaní,Haru-dono."Ignoroval jeho otázku Aki a opustil místnot.Haru už si soudě krve domyslel,že měl jeden z jeho záchvatů,jen nevěděl jak se to stalo,a ten pocit...
"Ohayo gozaimas,Haru-sama!"Vešla do Akiho pokoje zřejmě šťastná Aiko.Když viděla krev na pánově oblečení,vyděšeně vykřikla a ihned doběhla k Haru."Co se vám stalo?Neudělal vám nic??"Vyzvídala starostlivě."Ne,nic mi není"Odpověděl ji na otázku Haru a usmál se."Musíte se převléknout!Pojďte,dovedu vás do vašeho pokoje"Haru se nechal dovést Aiko do pokoje,kde se převlékl do již připraveného tmavě modrého kimona."Arigato gozaimas"Poděkoval letmo Aiko,která po chvilce došla i se snídaní.Jako vždy,snídaně zůstala nedotčená.Jen se trochu napil čaje a vyšel ven na balkon.
U oběda dostal Aki svolení obědvat společně s "mladým pánem",jak ho nazval jeden strážný.Aki na sobě nedal nic znát a tak jen přikývl.V pokoji se převlékl do černého kimona s bílými květy Sakury.Vlasy si pečlivě svázal do culíku černou pentlí a vydal se k místnosti uprostřed celého hradu.
Haru se usadil v čele celého stolku a pohledem přejel po všech přítomných.Samozřejmě-Aki chyběl.Možná nepřijde,možná nechce....
Jen co Haru zalitoval Akiho nepřítomnosti,rozrazily se dveře a Aki,celý udýchaný,se posadil na jediné volné místo,a to hned po Haruově pravici."Gomenasai..."Omluvil se Aki a lehce se ulonil.Bylo mu více než jasné,že všichni tu mají o hodně vyšší hodnost než on."Hm...vidíš že náš malý čaroděj se nějak ztratil"Neodpustil si jeden z pánů a ostatní,včetně Haru,se začali smát.Aki čekal jejich reakci,proto na sobě nedal nic znát.Samozřejmě si o nich myslel své.
"Obávám se,Haru-san,že příští nájezd vzbouřených ronninů neudržíme.Leda že by nám tenhle....čaroděj nějak pomohl"To slovo Madarame vyslovil s mírnou nechutí.Až teď,po několikátém uražení,Aki naštvaně bouchl pěstí do stolu."Yamero,baka!!"Vyjel vztekle na Madarameho,jakéhosi šogúna.Madarame prudce vstal a vytáhl svou katanu z pochvy.Aki byl bezbraný protože si žádnou zbraň nevzal."Urazil jsi mě!A za to zaplatíš!"Vykřikl Madarame který se vůbec nekontroloval.To,že ho nějaký tupec nazval idiotem,nešlo lehce přehlídnout.Aki po vzoru Madarameho vstal a bez sebemenší úkolny vyšel z místnosti.Na důraz ignorace Madarameho výhružek za sebou ještě zabouchl dveře.Tohle byla poslední kapka!
"Omlouvám se,on..."Haru ani nestačil doříct omlvu za Akiho,a už se na něj Madarame suptil."Je to proradný hajzl!Idiot a omezený tupec!Požaduji,aby jste ho,Haru-san,okamžitě vyhodil z Akaoka!"Madarame byl od vzteku celý rudý,a Haru se neopovážil mu vzdorovat.Souhlasně přikývl a slíbil,že co nejříve to půjde,vyhodí ho z Akaoka.
Aki si sedl ven mezi černé růže.Jejich trny mu potrhaly kimono a mnohdy i rozřízly jeho bledou kůži.Aki se ale nezajímal sebou samím,spíše Haru.Řekl mu,že ho vyléčí,a zatím neznal jeho nemoc.Jak mohl být tak naivní?Teď ho nechá Haru zabít,při lepším spáchat seppuku.Ale stejně....S Haruovou nemocí něco nesedí,a Aki si slíbil že neumře dřív,než vyřeší tuto záhadu...














Kawaii ^_^ jej, vy si asi píšete ty dílky všichni dopředu, co ? XD To já to dělám totálně jinak ... hm, nechtěl vědět ani jak xD Já chci věět, co tam nesedí, hele xD ... zlá holka, zlá, takhle ... takhle ... takhle to napínat ! XD